V únoru 2011 díky vzkvétající poptávce z Číny, která je největším světovým výrobcem i konzumentem oceli, letěla cena železné rudy strmě vzhůru až k rekordním 191,70 dolarům. Dnes se však cena kovu potřebného k výrobě oceli s dodáním do čínského přístavu Qingdao propadla pod 40 dolarů za tunu na 39,60 dolarů.
Klesla tak nejníže od doby, kdy Metal Bulletin začal v roce 2009 sbírat denní data. Jen za letošní rok ztratila železná ruda 45 procent a začíná se pomalu blížit hranici, kterou ředitel druhého největšího světového vývozce tohoto kovu Rio Tinto označil ještě letos v únoru za nemožnou.
Jakkoliv se před deseti měsíci podobný propad ceny železné rudy mohl jevit jako absolutně nemyslitelný a nemožný, je velmi těžké v současné situaci značného přebytku na trhu této komodity označit cenové dno. CEO Rio Tinto Walsh řídil divizi železné rudy devět let a je obecně považován za veterána odvětví a pokud ani on podobnou situaci, jaké jsme svědky dnes, neočekával, pak se pravděpodobně ukazuje, že rychlost a hloubka útlumu tohoto trhu zastihla i největší světové těžaře nepřipravené.
Tři největší globální vývozci železné rudy Rio Tinito, BHP Billiton a Vale doslova zaplavili trh nízkonákladovou nabídkou, za což sklidili kritiku nejen menších producentů, ale i vlád a srazili tak cenu kovu dolů.
V únoru, kdy ředitel Rio Tinto označil 30 dolarů za zemi fantazie, se železná ruda obchodovala za 63 dolarů za tunu. Podle bývalého hlavního ekonoma Morgan Stanley v regionu Asie Pacifik se v příštím roce bude železná ruda obchodovat v rozmezí 30 až 40 dolarů za tunu. Jisté je jen to, že když se trh nachází v takovém přebytku dodávek jako železná ruda, je jen velmi obtížně možné stanovit dno cenového pádu.
Walsh z Rio Tinto zopakoval minulý týden v australském Melbourne jakousi mantru posledního desetiletí v tomto odvětví, že čínská poptávka bude pokračovat v podpoře trhu. Walsh dále slíbil, že navzdory propadu cen bude pokračovat v expanzi byznysu železné rudy. Očekává totiž, že míra spotřeby oceli v poměru k hrubému domácímu produktu v Číně poroste a globální poptávka po oceli stoupne v následujících 15 letech o 65 procent.